Večer H_aluze uvítal Paulu Erizanu, rumunskou básnířku, a šéfredaktora obtýdeníku Tvar Lubora Kasala. Více ZDE.

Miloš Makovský

Paula Erizanu je mladá autorka, z jejíž tvorby uveďme např. „Tohle je moje první revoluce. Ukrást“, poeticke eseje za rok 2009, „Twitter revoluce“ v Moldavsku. Text byl poprvé zveřejněn v kulturním magazínu Observer (Observatorul Cultural) v Bukurešti, následovala kniha, která vyhrála několik národních cen. Paula dokončila střední školu ve Velké Británii, kde studovala na stipendiu, v tomto roce je zapojena do několika mediálních projektů. Přejato z www.denpoezie.cz.

Básník a publicista Lubor Kasal se narodil 24. ledna 1958 v Praze. Studoval na stavební fakultě ČVUT, rok pracoval jako učitel na základní škole. V roce 1984 absolvoval Pedagogickou fakultu UK, poté byl jazykovým redaktorem v Státním nakladatelství technické literatury, odkud přešel jako redaktor do Státního pedagogického nakladatelství. Od roku 1990 působil jako redaktor a v letech 1993-2000 a znovu od roku 2005 jako šéfredaktor literárního časopisu Tvar. Spolupracoval rovněž se surrealistickou revuí Analogon. Žije v Praze. Přejato z www. czechlit.cz

záznam Miloš Makovský

Podivná kombinace elektronické hudby, básnických i prozaických textů, violoncellového koncertu a vystoupení recitujících (ne)hip-hoperek. To byl poslední večer Antropotyátru 2011 v ústecké Mumii. Vystoupil básník Jaromír Typlt, hudební skladatel Michal Rataj, violoncellista František Brikcius, skupina Čokovoko a DJ Funkenstein.

video Miloš Makovský

Jaromír Typlt a Michal Rataj: Škrábanice
elektroakustická hudba – prostorový zvuk – autorské čtení – sound performace – zvuk textu – senzory – real-time electronics

Michal Rataj (1975) je hudebník, který se mimo jiné zabývá živou improvizací se zvukem za pomoci počítače. Do struktur, které takto vytváří, se může zajímavě zapojovat i lidský hlas. Rozhodli jsme se proto společně oživit různé útržky z mých textů a v jakémsi přímém přenosu zprostředkovat akci „píšící ruky“. Posluchač tak vstupuje do jakési zvukově-slovní škrábanice plné škrtů, přepisů, zkusmo nahozených skic a nerozluštitelných poznámek na okraj.

převzato z typlt.cz

Jaromír Typlt (1973) je básník, prozaik, esejista a editor. Narodil se 25. července 1973 v Jilemnici, dětství prožil v Nové Pace. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a český jazyk a literatura. Po ukončení civilní vojenské služby ve sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus MYklub, kde mj. inicioval řadu výstav a edičních projektů, se stal odborným pracovníkem liberecké Malé výstavní síně. V současnosti žije v Praze.

převzato a upraveno z czechlit.cz

záznam Miloš Makovský

Miloš Makovský

V předvečer Antropotyátru se v Café Max pokřtila kniha Milana Šedivého v Černé i v bílé, pokřtila se též 16. H_aluze. Na pořadu bylo promítání krátkých snímků Andrana Abramjana, Kateřiny Krejčové a Hany Novákové a středometrážního dokumentu Martina Kohouta JUDr. Michal Danišovič o chování holubů a o zásahu ze 17. listopadu 1989 na Národní třídě.

Miloš Makovský

Publikováno se svolením Lukáše Weishäupla.

Básník Ticho. Narodil se ve Slaném coby František Vaněček; používá řadu pseudonymů, kromě Ticho je tím nejznámějším František Frances. Vystřídal nespočet zaměstnání, po rekvalifikaci na Masarykově dopravní škole pracoval jako signalista na železniční stanici ve Slaném. Dlouhou dobu strávil v cirkusu Berousek. V současnosti pracuje jako vrchní.
Je považován za soudobého představitele romantismu a autora surrealistických až groteskních textů, označovaných jako squatterská či tekno poezie. Přednášet bude z knih Obchodník s nocí, narcis a netopýr a Play-off.

„elbe, ach, elbe

tchüs a čaj“

františek dichter stille

Miloš Makovský

Čtvrtý večer H_aluze roku 2011 obsáhlý a hlavně slavností!

Křest jubilejního 15. čísla, a to společně se sbírkou přerovské básnířky a písničkářky Janele z Liků. Můžete se těšit na svébytnou poetiku, která po sobě zanechává žmolky jako stará mýdla, jimiž si již nikdo ruce nevyčistí, spíš rozedře. Ženskost prožitého a odžitého, to jsou básně Janele z Liků.

Druhou vystupující je Tereza Riedlbauchová, básnířka, pedagožka na francouzské Sorbonně, pořadatelka literárních akcí a nakladatelka. Stejně jako Janeliny, tak i Tereziny básně jsou velmi osobité. Autorka do svých textů vtiskává řadu aluzí, nebojí se být na první pohled anachronická, ohmatává dopodrobna klišé, z jejích veršů však vyrůstá poezie nadmíru ženská, nepoddajná.

Na závěr hráli SoUsedi. Opravdoví sousedi hrající přemýšlivou, instrumentální hudbu, elektronicky vrstvenou z akustických zvuků.

Akce byla podpořena grantem statutárního města Ústí nad Labem

Miloš Makovský

Křest sbírky Patrika Linharta „Běsové budou pokřikovat“, křest 12. č. Literárně-kulturního časopisu H_aluze a v neposlední řadě ústecký křest 2. sv. revue Sever, západ, východ s podtitulem Údolí neklidu, která je antologií teplické literární scény. Všechny tři křty se odehrály ve čtvrtek, 23.9. 2010 v Max Café.

Miloš Makovský