Kateřina Komorádová (1982)
Pochází z Jindřichova Hradce. V 19 letech odešla do Prahy studovat žurnalistiku a následně mediální studia na Univerzitě Karlově. Novinařině se věnovala několik let během studií a krátce po jejich ukončení, nyní hledá svou vlastní cestu. Psaní je však natolik její součástí, že úplně „utéct“ od novinařiny se jí nepodaří – o což ani neusiluje.
Její počátky s poezií jsou spojeny se sbírkou milostné poezie E. B. Browningové Portugalské sonety, která na ni v dospívání vypadla při úklidu rodinné knihovny. Poezie a poetické vnímání světa ji však plně oslovily až na vysoké škole; tady se také rozhodla tomuto žánru věnovat svou diplomovou a následně rigorózní práci.
Publikovala v kulturně-společenském měsíčníku Dobrá adresa, na stránkách publicistického serveru Britské listy, v časopisech HOST (Brno), Tvar (Praha) nebo Psí víno (Praha). Má za sebou také účast a umístění v několika literárních soutěží. Kromě autorských čtení (Praha, Jablonec n. Nisou) uvedla Kateřina opakovaně své verše také v rozhlasovém pořadu Mirka Kováříka Zelené peří a v roce 2009, kdy byla zařazena do Zvukového almanachu Zeleného peří, jí také vyšla první básnická sbírka Milostné desatero (nakl. Balt-East, Praha).
Kateřinu baví nejenom hrát si se slovy a vícesmysly, ale čtení a psaní vůbec. Ve volném čase se věnuje alternativním metodám bytí a léčení, tančí nebo se toulá v přírodě.
Predrag Bjelošević (1953, Banja Luka, Bosna i Hercegovina), profesor režie v oboru loutkářství, básník, dramatik, překladatel, ředitel a umělecký ředitel Divadla pro děti Republiky srbské v Banja Luce.
Vydal básnické sbírky pro dospělé:
Gorka slad, 1977; Lice sa zatiljka, 1979; Il linguagio del silenzio, (vybrané básně v italštině), Neapol, 1982; Rešetka i san, 1985; Iz medjuprostora, 1987; Govor, Tišina, 1995; Vodena košulja, 1996 (Vybrané básně); U strahu od svjetlosti, 2001; Le Rž, 2002 (vybrané básně ve francouzštině); Sjenka i svod, 2005; básně pro děti: Rz Brzotrz i čačkalica Sofija, 1990; Tužni princ, 2000; Tačka na izlazu, 2009.
Za básnictví dostal víc důležitých cen: Básnické večery města Trebinje, 1978; Spolků spisovatelů pro Bosenskou Krajinu, 1987; Pečeť města Sremski Karlovci, 1996 a jiné.
Básně Predraga Bjeloševiće jsou přítomné ve více antologiích srbské a bosenskohercegovinské poezie a poezie pro děti. Byly přeloženy do italštiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny, angličtiny, maďarštiny, slovinštiny a bulharštiny. Autor píše i teoretické texty s divadelní tematikou.
Básník, textař a redaktor David Bátor se narodil v roce 1974 v Opavě. Poezii publikoval v časopisech Alternativa plus, Host, Protimluv a Weles. Doposud vydal tři básnické sbírky: Kukly slov (Tilia, 2004), Světlonoš (Jantar, 2005) a V kraji dvou židlí (Perplex, 2008). Za svou básnickou prvotinu byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Napsal několik textů pro klavíristu Richarda Vaculu. Spolupracoval na několika textech skupiny Nekuř toho tygra, kde hrál jeho bratr Milan, a v současné době se věnuje textové spolupráci v kapele svého bratra. Kapela nese název La banda a je obsazena špičkovými muzikanty z různých hudebních oblastí. Spolupracuje také s Petrem Brožíkem na projektu Brob. Textově i recitačně se podílí na novém hudebním projektu Jana Hanouska. Projekt nese název Abomination a je propojením alternativní hudby a poezie. V roce 2008 s bratrem založil literární časopis Nové břehy. Bližší informace jsou dostupné na www.perplex.cz, www.novebrehy.wz.cz. Žije v Brance u Opavy.
