Mezi knihami Odeonu

Nebyl to záměr, psát výhradně o knihách vydaných v edici Světové knihovny Odeon, ale tak se to nějak stalo, že se mi za poslední měsíce nakupily v komínku knih k přečtení zrovna ty odeonské. Číst celý článek »

Óda na tlusté knihy

Když mi ty tři špalky redaktor nakladatelství Host Martin Stöhr v říjnu věnoval coby poškozené a vyřazené exempláře, věděl jsem, že jsem si zadělal na pěkný problém. Jakožto klasickému lektomanovi s utajenou slabostí pro lehčí žánry mi bylo jasné, že advent se ponese ve znamení Milénia – tak se totiž ten zatrachtilý bestseller jmenuje. Číst celý článek »

Kudy chodím, doporučuji SdCh (Sigismund de Chals, nar. 1970 – pozn. redakce). Už roky. Ještě donedávna to šlo poněkud těžko, protože prakticky veškeré jeho dílo bylo publikováno pouze vlastním nákladem v několika desítkách kusech anebo existovalo jen v pár kopiích. Nikdo mimo jeho okruh jej skoro nezná, běžnému literárnímu provozu se vyhýbá, na Facebooku jeho profil budete hledat těžko. Číst celý článek »

Předpokládám-li, že čtenáři H_aluze berou tento časopis do rukou dobrovolně a rádi, pokládám za věru ošidné doporučovat četbu vlastní, neb věřím, že výše uvedený zájem je šířeji ukotven v názoru i zkušenosti. Číst celý článek »

Jaroslav Rokoský (ed.): Sametová revoluce v Ústí nad Labem. Svědectví studentů po dvaceti letech. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. L. 2010

Jeden z těch, kteří v Ústí „dělali revoluci“, historik Jaroslav Rokoský, oslovil své tehdejší spolužáky a další, kdo se angažovali na labskoústecké univerzitě, resp. tehdy ještě pouze Pedagogické fakultě. Číst celý článek »

Jose Saramago – Slepota

Portugalský nositel Nobelovy ceny zkombinoval prvky triviální literatury se silným humanistickým poselstvím. Nemohl jsem se od jeho katastrofické utopie odtrhnout. Nový „Den trifidů“. Důkaz, že silný nápad podaný suverénním vypravěčem chytne za srdce nejen obyčejné čtenáře, ale i pány ze Stockholmu. Navíc jsem „lusitanofil“ a s portugalskými, brazilskými a angolskými přáteli jsem velmi prožíval radost, když Saramaga v roce 1998 ocenili. Číst celý článek »

Fridrichova čítanka aneb knižní antitipy pro čtenářské laiky

Japonský spisovatel Haruki Murakami mě uhranul již svým Norským dřevem a postupně jsem přečetl vše, co bylo doposud přeloženo. Není proto divu, že jsem si opatřil i jeho nový román Sputnik, má láska (japonsky 1999). Považuji však tento neopětovaný příběh lesbické lásky a zvláštního, jednostranného přátelství mezi mladým učitelem a Fialkou za nejslabší Murakamiho příběh. Číst celý článek »

Kupuji si knihy v Mekce intelektuálů a tu a tam i drahá díla, naposledy Ladislava Klímy dílo – zatím 2 svazky, neboť Velký román mám ve třech kusech od Pražské imaginace. V každém případě to není dílo, které by si počínající milovník Ládi Klímy měl koupit. Číst celý článek »

Velmi silně na mě zapůsobila Cesta od Cormaca McCarthyho. Vyšla už vloni, ale ke mně se dostala až letos. V anketě Lidových novin „Kniha roku“ o ní přejně psal Václav Klaus a to mě spíš odrazovalo, nicméně mnozí mí přátelé knihu doporučovali, a pak mi ji kdosi půjčil. Číst celý článek »

Ano, čtu stále ještě se vzrušením, i poezii, i tu českou, i tu novou. I když je móda říkat, že číst není co, že pořádní autoři nejsou, že poezie už byla (hloupost pořádná, neboť poezie vždycky teprve jen může být, a nikdo neví kde…). Ano, pořád to stojí za to: Okuje i Rok krysy od Magora, Vážná známost od Karla Šiktance, Zpráva o místech od Petra Krále. Ale taky se mnou zamávalo více básní Miroslava Fišmeistera z Brna, který loni vydal sbírku nazvanou To okno je malé!

Číst celý článek »