Na našich stránkách jsem již upozorňoval na opravdu zajímavý projekt Tolk, který vznikl na internetu a jeho duší je Dan Drechsler. Podívejme se tedy podrobněji, o co v projektu jde a čím je výjimečný.
Především by se nemělo jednat o kolegium literárních nadšenců, kteří si dávají své texty na internet a pak si je zase jen oni sami hodnotí. Tím ale neříkám, že amatérské texty na stránkách www.tolk.cz nemají co dělat, i ony zde mají svou škatulku. Ideou projektu je reprezentovat českou a ruskou literaturu, potažmo kulturu. Na stránkách www.tolk.cz by se měly objevovat literární, hudební či výtvarná díla umělců. Dan Drechsler na svém webu uvádí: „Projekt je zaměřen na prezentaci a seznámení se s kulturou a uměním České republiky, Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu. Ústřední myšlenka je vytvoření portálu a následně elektronického archivu, ve kterém se budou prezentovat díla a tvorba napříč celým uměleckým a kulturním spektrem.“ – tedy velice odvážná myšlenka. Myšlenka, která se po krůčkách stává reálnou. I přes to, že stránky Tolku jsou stále v testovacím provozu, nalezneme zde už celé tituly (nikoli ukázky) současných spisovatelů, např. Svatavy Antošové, Vojtěcha Němce, Dmitrije Alexandreviče, Eduarda Ismajloviče Bagirova a dalších. Jak už zde bylo citováno, Dan Dreschler nechce jen představovat naši literaturu a hrát si na českém písečku, ale chce ukázat, že i literatura psaná rusky má ve světové literatuře neoddiskutovatelné místo a že Češi by jí neměli pohrdat, jak dnes mají ve zvyku.
Dan Drechsler není jen portálový nadšenec, ale také profesionální překladatel z ruštiny. Díky jeho kompetencím jsou tedy stránky nejen v češtině, ale také v ruštině. Do budoucna plánuje Dan Drechsler překlad medailonků českých autorů do ruštiny a naopak.
Když jsem se Dana Drechslera zeptal, co od svého projektu očekává, odpověděl mi nějak takhle: „Žil jsem dlouhou dobu v Rusku a tam ta literatura funguje úplně jinak než tady. Tady si někdo sesbírá texty a prakticky na svůj náklad si je vydá v počtu, který lehce přesahuje počet jeho kamarádů. V Rusku je to jiné, tam je celá kniha třeba dva roky na internetu a po dvou letech se vydá v několika deseti tisícovém nákladu a spisovatel si poručí velice tučnou zálohu předem. Je mi jasný, že jsme v Čechách a že čtenářská obec není tak velká, ale pochybuji, že by takové praktiky knize uškodily v českém prostředí. Spíš naopak, a proto to dělám “ (nejedná se o přímou citaci). Danu Drechslerovi musím dát v téhle věci za pravdu. Myslím si rovněž, že publikace na internetu buď ještě před vydáním, či už po vydání knize jen prospívá. Je to zkrátka reklama a té není nikdy dost.
Upřímně na závěr doufám, že projekt Tolk konečně přispěje kromě reprezentace české literatury také k zveřejnění kvalit současné literatury ruské a třeba až příště půjdu k nám do okresní knihovny a budu se ptát po Pelevinovi, tak mi paní knihovnice neřekne „my Rusáky nebereme, tohle už nikdo nečte“. Br, víte jak jsem se cítil?!
Adresa: www.tolk.cz
